Listopad 2008

U babičky...

20. listopadu 2008 v 13:00 | Míša |  Vaše příběhy
Autor: Zuzka
E-mail: Nezveřejňuj
Článek obsahuje anketu.
Text autorky (2 příběhy):

1.
Jednou sem byla u babičky doma. Moje babička má v bytě hodně starejch věcí a starej nábytek. V jednou pokoji to u ní vypadá jako na hradě. Jednou sem ležela na posteli dole v přízemí. Dívala sem se na televizi s babičkou, když v tom sem se koukla doprava a tam stál člověk v oblečení, v jakym se chodilo na hradech. Hrozně sem se lekla, ukazovala sem ho babičce, ale ona řekla, že nic nevidí. Najednou z ničeho nic se ten člověk rozplynul...Od tý doby už tam dole nespim a mám tam takovej divnej pocit, a když sem tam sama, tak tam skoro pořád praská žárovka...Možná to byla halucinace, ale fakt se to stalo.
2.
Moje druhá babička bydlí ve velkém domě, kde sou 4 byty a 3 půdy. Bydlí tam ještě pár našich příbuznejch. Na jedné půdě se kdysi stalo neštěstí. Chlap měl manželku, která se jmenovala Věra Vögelová. Jednou se spolu pohádali a on jí praštil židlí, ona upadla do bezvědomí. On si myslel, že je mrtvá a šel na půdu a tam ji obvěsil, aby to vypadalo, že si vzala život sama. Na tuhle vraždu se přišlo a on seděl ve vězení. Ale zpět k mému setkání. Občas musim jít na tu půdu pověsit prádlo (což je pro mě hororová situace). Jednou sem tam šla a najednou se rozhoupala šňůra na prádlo (střecha je perfektně utěsněná, nikde tam neprofukuje), pak sem slyšela zvuk, jako by někdo zavíral dveře (těžký dubový dveře, který drhnou o zem) a pak sem slyšela hlas, ženský hlas. Myslím si, že to byla Věrka. Možná sem schizofrenik, ale prostě na tu půdu už nikdy nevkročim.


Odpověď na vzkaz od Drakea

15. listopadu 2008 v 22:55 | Míša |  Upíři
Určitě ano. Napiš mi přes mail, na Zprávy autorovi nejde odpovídat, když neuvedeš do textu svůj mail či web.