Červenec 2007

Heimdall

31. července 2007 v 13:15 | Míša |  Bohové
Heimdall
Heimdall je jedním z nejpodivuhodnějších severských bohů. Je synem Ódina a pravděpodobně všech devíti dcer boha moře Aegira.
Jeho hlavním úkolem je strážit sídlo bohů v Ásgardu. Sídlí v pevnosti Himinbjörg u duhového mostu do Ásgardu Bifröstu. Sám téměř nepotřebuje spát. Má sluch tak dobrý, že slyší růst trávu, a dokonce i vlnu na hřbetech ovcí. Je věčně na stráži a sám zaduje na roh Gjallarhorn v den poslední bitvy. Jeho zvuk bude tak výrazný, že zaletí do všech koutů země. Sám potom zůstane při Ragnaröku jako poslední z bohů a bude bojovat se lstivým Lokim.
Jedinkrát vyrazil Heimdall ze své pevnosti do Midgardu. Tehdy strávil tři noci u třech párů a vždy po devíti měsících přišly na svět děti, založil tak tři lidské stavy. Jeho synové tehdy byli Trael, otrok, Karel, sedlák, a Jarl, král, od nichž pochází veškeré společenské rozvrstvení seveřanů. O této Heimdallově cestě a návštěvě u manželů Áiha a Eddy, Afiho a Ammu a Fadira a Módir vypráví eddická báseň Píseň o Rígim.

Fenrir

31. července 2007 v 11:59 | Míša |  Démoni
Fenrir
Fenrir neboli Fenrisulfr je vlk, nejstarší syn Lokiho a obryně Angrbody, který je vyskytuje v severské mytologii. Bohové Fenrira spoutali, jeho osudem však je růst tak dlouho, dokud pouta nepovolí, a poté za Ragnaröku spolknout Ódina. V té době bude totiž tak obrovský, že když otevře tlamu, jeho horní čelist se dotkne nebes zatímco dolní čelist se bude dotýkat země. Fenrir bude zabit Vídarem, synem Ódina, jež jej podle různých zdrojů buď bodne do srdce, nebo roztrhne jeho čelisti.
Fenrirův příběh
Když se Ódin dozvěděl z proroctví a ze svého souboje s obrem, že potomstvo Lokiho a Angrbody způsobí bohům potíže, nechal si vlka, jeho bratra Jörmungandra i sestru Hel přinést. Jörmungandra poslal do mořských hlubin a Hel uvrhl do podsvětí, Fenrira však předal k vychování Ásům. Jen bůh Týr se nebál rostoucího vlka krmit.
Bohové se však zalekli rostoucí síly obrovského vlka a proroctví, jež tvrdilo, že Fenrir přivodí jejich skázu; nechali jej proto spoutat. Dvakrát vlk se spoutáním souhlasil a dvakrát se také bez potíží dokázal z pout osvobodit. Poté však nechal Ódin u trpaslíků ukovat řetěz zvaný Gleipnir. Ten sice vypadal jako pouhá hedvábná stužka, tvořilo jej však šest zázračných přísad: zvuk kočičí chůze, ženský vous, kořen hory, medvědí cit, rybí dech a ptačí slina. Skínir, Freyův posel, následně řetěz přinesl do Ásgardu.
Na ostrově zvaném Lyngvi (Porostlý vřesem) v jezeře Ámsvartnir (Červeno-černý) řekli bohové Fenrirovi, ať zpřetrhá i tento řetěz. Vlk si však povšiml jemnosti a lehkosti Gleipniru a vycítil léčku. Prohlásil proto, že řetěz vyzkouší, pouze pokud během uvazování řetězu vloží dobrovolně jeden z bohů svou ruku do jeho tlamy; ta bude zárukou Fenrirova propuštění i v případě, že řetěz přemoci nedokáže. Jediný bůh ochotný toto riziko přijmout byl Týr. Fenrisulfr začal řetěz napínat, čím víc se ale snažil, tím pevněji ho Gleipnir stahoval. Když jej bohové odmítli osvobodit, ukousl Týrovi ruku v zápěstí; té části paže se poté začalo říkat vlčí kloub.
Když Ásové viděli, že vlk je zcela zpoután, přivázali ke Gleipniru druhý řetěz, Gelgja (Tenký), ten protáhli skrz velký kámen upevněný hluboko v zemi zvaný Gjöl (Výkřik). Vlk zuřivě řval a snažil se je pokousat; vložili mu proto mezi čelisti meč špičkou směrem vzhůru jako roubík. Tehdy začal vlk výt a z tlamy mu proudem vytékaly sliny, z nichž vznikla řeka Ván (Naděje). Takto spoutaný bude Fenrir ležet do chvíle, kdy nastane Ragnarök - soumraku bohů.
Věštba říká, že v den Ragnaröku vlk Fenrisulfr naposledy unikne z pout, přidá se k protivníkům bohů a nakonec pozře samotného Ódina. Ódinův syn Vídar ale svého otce pomstí buď tím, že mu mečem probodne srdce, či jej rozerve tak, že se ve zvláštních botách postaví jednou nohou na jeho dolní čelist a rukou uchopí jeho horní čelist.
Fenrirovi synové
Fenrir má dva syny, Hatiho a Skolla. Skoll se snaží pronásleduje koně Árvakra a Alsvidra, kteří táhnou povoz, na němž je Slunce. Hati pronásleduje Máni - Měsíc. V určitých případech je jméno Skoll používáno jako nepřímý odkaz (heiti) na Fenrira.

Ragnarök

30. července 2007 v 11:39 | Míša |  Apokalypsa atp.

Ragnarök

Ragnarök je v severské mytologii označení pro konec světa, zánik bohů, poslední bitvu mocností dobra a zla. Podle legendy má svět být opět obnoven, protože přežije osm dobrých bohů a jeden lidský pár, který se před nebezpečím ukryje ve kmeni Yggdrasilu.
Tradiční podání
Bohové vědí, že Ragnarök je nevyhnutelný. Existuje věštba, že na konci světa dojde k velké bitvě, v níž budou zničeni, přesto se na ni připravují.
Velikost bohů spočívá v tom, jak vzdorují osudu, kterému se nemohou vyhnout. Závěrečné stadium života se ohlásí různými zlými znameními. Nejprve přijde krutá zima (fimbulvetr) a takové zimy přijdou tři za sebou aniž bude léto, po celé zemi zavládnou kruté boje.
Slunce a měsíc, které pronásledují vlci, jimi budou spolknuty a nastane tma. Na svět zaútočí tři hlavní mocnosti. Z moře se vyplazí obrovský had Midgardsormr (Jörmungandr) v bojovné náladě, čímž uvede do pohybu loď z nehtů mrtvých Naglfar. Tuto loď řídí obr Hrym, kormidelníkem je Loki. Z jihu přijíždí démon ohně Surtr se syny Muspellu. Ale ze všech nejstrašnější je vlk Fenrir. V tuto chvíli povstane Heimdall a zatroubením dá vědět, že nastává Ragnarök a bohové se odějí do boje.
Freyr bojuje proti Surtovi, ale padne. Thór bojuje s Midgardsormem a oba se zabijí navzájem. Fenrir spolkne Odina, je však zabit jeho synem Vídarem. Týr bojuje s nestvůrným psem Garmem (hlídač z podsvětí) a přivodí si navzájem smrt, stejně dopadne souboj Lokiho a Heimdalla. Pak Surtr vrhne na celou zem oheň a vše spálí.
Po ragnaröku však z oceánu vyvstane nová země, kterou zalidní lidé, kteří se ukryli v kořenech jasanu Yggdrasilu a bohové, kteří přežili, spolu s Baldrem a Hödem, navrátivšími se z Helheimu, naleznou v troskách Valhally poselství Odina - runy.

Loki

30. července 2007 v 11:14 | Míša |  Bohové
Loki
Loki (také Lopt) je lstivý bůh ze severské mytologie. Původem obr uzavřel s Ódinem pokrevní bratrství a byl přijat mezi Ásy. Při ragnaröku však stojí proti nim. Jeho dnem je sobota.
Rodina
Loki je syn obra Fárbautiho a obryně Laufey. Má dva bratry, Býleista (Býleipta) a Helblindiho. Se svou ženou, bohyní Sigyn, má dva syny, Narfiho a Váliho.
S obryní Angrbodou zplodil v Jötunheimu tři děsivé stvůry:
  • obrovského vlka Fenriho
  • mořského hada Jörmunganda
  • ženu Hel, vládkyni podsvětí
Když Loki při stavbě Ásgardské zdi chtěl odlákat hřebce Svadilfariho, proměnil se v klisnu a stal se tak "matkou" Ódinova osminohého koně Sleipnira.
Lokiho činy
Záchrana Idunny
Na výpravě s Ódinem a Hönim padl Loki do spárů orla. Orel ho pustil pod podmínkou, že Loki vyláká bohyni Idunn i s jejími jablky ven z Ásgardu. Když tak Loki učinil, obr Tjazi (v podobě orla) Idunnu unesl. Bohové bez Idunniných kouzelných jablek začali stárnout, proto donutili Lokiho, aby bohyni získal zpět. Loki si půjčil od Freyji sokolí roucho a vydal se k Tjaziho obydlí. Tam Idunn proměnil v ořech a v pařátech ji odnesl zpět do Ásgardu.
Sifiny vlasy
Poté, co se Loki odvážil ustříhnot bohyni Sif její krásné vlasy, slíbil jejímu rozzuřenému manželovi Týrovi, že pro Sif sežene vlasy mnohem krásnější. Vypravil se k trpaslíkům a ti pro bohyni vyrobili zlaté vlasy. Kromě vlasů vytvořili i Gungnir, Ódinovo kopí, a pro Freye loď Skídbladni.
Loki se vsadil s trpaslíkem Brokkem, že jeho bratr Sindri nedokáže udělat tři srovnatelné předměty. Loki nechtěl ztratit svou hlavu, proměnil se proto v mouchu a obtěžoval Brokka, když dmýchal měchem, zatímco bratr pracoval. Přesto se Sindrimu podařilo stvořit kance Gullinbursta, prsten Draupnir a kladivo Mjöllni. Bohové rozhodli, že nejlepším předmětem je kladivo Mjöllni, přestože mělo kvůli Lokimu kratší topůrko. Loki tedy sázku prohrál, ale když mu Brokk chtěl useknout hlavu, bránil se, že krk mu podle sázky nepatří. Brokk alespoň prošil Lokiho ústa řemínkem Vartari.
Lokiho posměšná řeč
Na hostině mořského boha Aegiho Loki zabil Fimfagena, jednoho z Aegiho služebníků. Bohové ho vyhnali, ale Loki se vrátil a dožadoval se medoviny odvolávaje se na bratrství s Ódinem. Přítomné Ásy začal kritizovat a postupně vytkl bohům jejich neřesti a zločiny. Až když přišel bůh Thór, stáhl se Loki před jeho hrozivým kladivem a odešel.
O tomto incidentu vypráví Lokasenna, jedna z písní ve Starší Eddě.
Andvariho prsten
Při jedné z dalších poutí s Ódinem a Hönim zabil Loki vydru. Vydra však byl proměněný trpaslík Otr a jeho otec Hreidmar vyžadoval za syna výkupné ve zlatě. Loki se proto vydal k vodopádu, kde žil skřítek Andvari (v podobě štiky). Chytil Andvariho do sítě a výměnou za život chtěl všechno jeho zlato. Andvari na to přistoupil, ale prosil, aby si mohl ponechat kouzelný prsten Andvarinaut. Loki odmítl a Andvari prsten proklel.
Baldrova smrt
Proradný Loki byl také hlavní příčinou smrti krásného boha Baldra. Baldrova matka, bohyně Frigg, si nechala od všech věcí, rostlin a zvířat přísahat, že Baldrovi neublíží. Loki se však převlékl za ženu a Frigg se mu přiznala, že jedna malá větvička jmelí ji nepřísahala. Loki pak přesvědčil Baldrova slepého bratra Höda, aby se zúčastnil oblíbené zábavy ostatních bohů. Vedl Hödovu ruku a nechal ho větvičkou na bratra vystřelit. Baldr padl mrtev.
Hel později souhlasila, že Baldra propustí z podsvětí, pokud ho budou všechna stvoření oplakávat. Loki se prý přeměnil v obryni Tókk a mrtvého boha oplakat odmítl (není však jisté, zda to skutečně byl Loki).
Ragnarök
Během ragnaröku Loki připlouvá na lodi Naglfar (podle Starší Eddy řídí loď Loki, podle Mladší obr Hrym). Bojuje s bohem Heimdallem a navzájem se zabijí.

Baldr

29. července 2007 v 11:14 | Míša |  Bohové
Baldr
Baldr je mladý krasavec, druhorozený syn Ódina a Frigg. Jeho ženou je Nanna, se kterou měl syna Forsetiho. Kromě své krásy byl velmi laskavý a mírumilovný, proto ho lidé uctívali jako boha dobra a míru. Oblíbený byl i mezi bohy, jen Loki ho nenáviděl. Navedl proto Baldrova slepého bratra Höda, aby na něj vystřelil šípem ze jmelí. Všechny stvořené věci (až na jmelí) slíbily Frigg, že jejímu synovi neublíží. Bohové se pak často bavili vrháním různých předmětů na Baldra, ty mu však nikdy neublížily. Šíp ze jmelí však slibem nebyl vázán a Baldra zabil. Ten pak i se svou ženou sestoupil do Helheimu.
Baldr bydlel v Breidabliku, nejčistším místě Ásgardu. Jeho jméno je trochu matoucí, protože v překladu znamená "Pán". Mezi jeho rostliny patří jmelí, dub a třezalka. Jeho matka, bohyně Frigg, znala dopředu tragický osud svého syna, marně se však snažila ho zvrátit. Po jeho smrti slíbila svou lásku a přízeň tomu, kdo se vypraví do Helheimu a přivede Baldra zpět. Její výzvu sice vyslyšel Hermód, ale jeho mise nebyla úspěšná. Za neúspěch mohl opět Loki. Na Baldrově pohřbu se kupodivu objevili také obři, kteří jinak Ásům přáli jen to nejhorší. Ačkoliv byl soudcem lidí a bohů, jeho rozsudky zpravidla nebyly respektovány.
Funeral de Baldr
Andrei Bressan
Óleo sobre tela, 2006

Týr

29. července 2007 v 11:14 | Míša |  Bohové

Týr

Týr je severský bůh války. Je Ódinovým synem, pravděpodobně adoptivním. Přes svou čest a schopnost přímého jednání musí Týr křivě přísahat, když dojde ke spoutání vlka Fenriho. Za trest jej vlk připraví o pravou ruku. S tím souvisí rituál vstupu do Týrova posvátného háje, kdy si návštěvníci nechávali svázat ruce a nohy. Jemu zasvěceným dnem je úterý. Týr představuje právo a řád a je rozhodně čestnější a spravedlivější soudce než nevyzpytatelný Ódin. Přísaha složená v jeho chrámu měla nejvyšší pečeť neporušitelnosti.

Freya

28. července 2007 v 13:17 | Míša |  Bohové
Freya
Freya (též Freyja) je v severské mytologii krásná bohyně z rodů Vanů, stejně jako její otec Njörd a její bratr Frey. Její jméno v překladu znamená "Milovaná". Freya je označována jako bohyně plodnosti a úrody, lásky, krásy, války, čarodějnictví a také jako dísa Vanů. Literární zdroje ji zmiňují jako kněžku bohů, která nejlépe ovládá seid, magii Vanů. Je po ní pojmenován pátek. Jejím manželem byl Ód, který však odešel na dalekou cestu a Freya ho oplakávala slzami z rudého zlata. Oficiální Ódinovou manželkou je sice Frigg, ale Freya je jeho partnerkou i protějškem. Spolu s Ódinem padne v boji, čeká ji smrt jen o chvíli dříve než Ódina.
Mezi její rostliny patří prvosenka, šanta kočičí, cypriš, jmelí, mák, růže, sedmikráska, jahodník, myrta, jetel, myrhovník, styrač a santal červený. Má dceru Hnóss, proslulou až nebezpečnou krásou. Při svých cestách si dávala různá jména, jako Mardöll, Hörn, Gefn nebo Sýr. Freya vlastní kočár tažený kočkami (či hranostaji), nádherný náhrdelník Brísingamen, kance Hildisvína se zlatými štětinami a sokolí (nebo volavčí) roucho, díky kterému se může proměnit v ptáka.
Na žádost Frigg jí Ódin přenechává všechny bojovníky, kteří zemřeli při souboji o nějakou ženu. Kromě toho dohlíží na polovinu všech padlých bojovníků. Ti odcházejí do Fólkvangu, jejího sídla v Ásgardu. Tam žijí v síni zvané Sessrúmnir.
Jméno Freyi a jejího bratra se promítlo do anglického názvu pro pátek, Friday - Freya's day (Frey's day).

Thór

28. července 2007 v 13:13 | Míša |  Bohové
Thór
Thor je v severském panteonu druhým nejdůležitějším bohem, a to hned po Ódinovi, který je jeho otcem. Jeho matkou je Fjörgyn. Thórovou ženou je Sif, se kterou má dceru Trúd. Jeho znakem je svastika jakožto symbol pohybu a energie. V literatuře také označován jako Ásathór ("Thór Vozka") či Hromovládce. Mezi jeho rostliny patří jasan, cesmína, líska, dub, kopretina, jeřáb, sporýš, bříza, dobromysl, sedmikráska, hlodáš, kopřiva, bodlák a hloh.
Jeho jméno v němčině (Donar) znamená hrom, což naznačuje jednu z jeho hlavních schopností, vládu nad bouřkou a blesky. Staří Germáni věřili, že když člověka zabil blesk, tak to byla právě Thórova vůle. Jedním z atributů Thóra je mocné kladivo Mjollni, které Thór vrhá v podobě blesku a po dopadu se mu vrací do ruky. Mjollni ale Thórovi neslouží jen k boji s obry, což jsou jeho úhlavní nepřátelé, ale používá ho i k orání půdy a tím ke zlepšení úrody. Thórovi patří ještě dva kouzelné předměty: kouzelné rukavice, které mu umožňují chytat jeho kladivo, a opasek síly, který ještě zvyšuje jeho již tak obrovskou sílu.
A jak vlastně tento bůh válečníků i rolníků vypadá? Je klasickým vyobrazením silného vikingského bojovníka, postava hromotluka, rudé vousiska spletené do copánků, oblečen do kožešin a v ruce třímá kladivo.
Boha na jeho cestách kromě neodmyslitelného kladiva často doprovází kozlové Tanngnjóst a Tanngrisni, kteří táhnou jeho vůz. Jsou kouzelní, a proto když je Thór večer sní, ale nechá kosti i kůži, ráno jsou kozlové opět celí. Jeho sluhové jsou Tjálfi a Röskva. Dalším jeho častým společníkem a našeptávačem je Loki, který je vlastně zdrojem většiny Thórových potíží, ze kterých mu poté pod hrozbou násilí opět pomáhá.
Při poslední bitvě, soumraku bohů, zápasí Thor s obrovským hadem Midgardsormem.
Thorovým dnem v týdnu je čtvrtek (Donnerstag nebo Thursday) a stromem jemu zasvěceným je dub.

Valkýra

27. července 2007 v 13:13 | Míša |  Bohové
Valkýra
Valkýry jsou podle severské mytologie dísy, které s nornou Skuld vybírají padlé v bitvách. Dle pověstí se jedná o krásné, ale nebezpečné dívky, válečnice Ódina, které jezdí na okřídlených koních. V dobách míru obsluhují a rozptylují padlé válečníky ve Valhalle. Starší Edda obsahuje báseň Sigrdrifomál (Píseň o Sigrdrídě), ve které valkýra prozradí z vděčnosti kouzlo hrdinovi, svému zachránci.

Norny

27. července 2007 v 13:13 | Míša |  Bohové
Norny
Norny jsou dísy a mezi nejdůležitější z nich patří tři sudičky: Urd ("Osudová"), Verdandi ("Stávající") a Skuld ("Co musí být"), které zastupují minulost, přítomnost a budoucnost. Jejich úkolem je tkát wyrd (pavučinu osudu). Sedávají u kořenů Yggdrasilu. Skuld dále spolu s valkýrami v bitvě vybírá padlé a rozhoduje, jak dopadne boj.

Frey

26. července 2007 v 13:13 | Míša |  Bohové
Frey
Frey nebo Freyr je bůh ze staré severské mytologie, syn Njörda, manžel Gerdy, patron plodnosti, míru a prosperity, vládce bílých Álfů (někdy nesprávně nazývaní elfové). Říká se, že je nejušlechtilejší ze statečných bohů a po Baldrovi nejkrásnější, kromě plodnosti střeží také letní slunce. Jeho hlavním atributem je ztopořený úd, mezi jeho další atributy patří zlatý kanec Gallinbursti, loď Skínbladni a kouzelný meč schopný sám bojovat. O ten ale přišel kvůli lásce, což později (při ragnaröku) způsobí jeho smrt. Některé zdroje zmiňují jeho účast na tajných sňatcích, zřejmě je tedy patronem těch, jimž není jejich láska okolím přána. Jedním z jeho jmen je Yngvi, od něhož odvozují svůj původ první švédští králové (Ynglingové). Jeho jméno znamená v překladu "Pán" nebo "Předák". Kdysi mu byly přinášeny lidské oběti.


Elfové

25. července 2007 v 11:06 | Míša |  Elfové a víly

Elfové

[Němčina], germánská mytologie, původní severský název je Álfové, dnešní název Elfové vznikl zkomolením. Jsou to mytické bytosti démonického charakteru (horští, zemní, lesní, vodní elfové), žijící ve vlastních říších spravovaných králi elfů (Alberich, Laurin, Oberon). Vyznačují se tím, že jsou velmi krásní, moudří a ušlechtilí. Ve zlidovělém podání skřítkové.
Elfové jsou také jedněmi z ústředních postav v literárním žánru fantasy, spolu s dalšími jako jsou trpaslíci, hobiti, lidé, gnomové, trollové, draci, skřeti, atd...
Z literatury jsou známí především z knih J.R.R.Tolkiena.
Álfové
Álfové jsou mytologické bytosti nízkého vzrůstu, které jsou lidem obvykle užitečné. Dělí se na tmavé (staronordicky svart) a světlé (patřící k Freyově družině). V češtině jsou známější pod výrazy trpaslíci nebo skřítkové, v anglicky mluvících zemích se můžeme setkat s výrazem elf. Freyova družina sídlí v Álfheimu, který je situován v Ljósálfheimu (domově světlých elfů).

Dísy

25. července 2007 v 10:10 | Míša |  Bohové

Dísy

Dísy (staroseversky Dísir, j. č. Dís) jsou ochranné bohyně spojované s vegetací, ale také se smrtí, mezi které patří i norny a valkýry. Obecně vzato se jedná o nižší ženské bohyně.

Vanové a Ásové

25. července 2007 v 10:03 | Míša |  Bohové

Vanové

Vanové (staroseversky Vanir) jsou na rozdíl od Ásů méně známá polovina spojeného severského pantheonu. Zatímco Ásové jsou zaměření spíše na válčení, Vanové mají ve své působnosti otázky plodnosti a prosperity. Praktikovali seid, což byla rituální magie. Mezi nejvýznamnější představitele Vanů patří Njörd, Frey a Freya. Jejich domovem je Vanaheim.

Ásové

Ásové (staroseversky Æsir, j. č. Áss) jsou mladší skupina bohů v severské mytologii. Mezi Ásy patří zejména Ódin či Thór. Naopak bohové jako Freya, Frey a Njörd náležejí mezi starší Vany. V mytologickém podání obě skupiny bohů, tedy Vanové a Ásové spolu soupeří, ale nakonec dochází k jejich prolnutí. Na rozdíl od Vanů Ásové praktikují magii gald, což je magie veršů a zaříkání. Centrum kultu Ásů bylo ve švédské Uppsale. Ásové, jejichž sídlo se nazývá Ásgard, nejsou nesmrtelní. I když díky jablkům bohyně Iduny nestárnou, většinu z nich jednou čeká konec při ragnaröku.

Ódin

25. července 2007 v 9:26 | Míša |  Bohové
Ódin
Ódin je hlavní bůh severského panteonu. Otec veškerenstva, patron básníků, bojovníků a státníků, bůh smrti, války a magie. Je také bohem extáze, extatického básnění a šamanských kouzel. Dokáže měnit podobu, ovládat mysl nepřátel, věštit a čarovat. Jako všichni Ásové je legendárně praktický. Spolu se svými dvěma bratry (Vili a Vé) patří mezi stvořitele lidí, kterým dal do vínku dech a život. Obětoval se pro lidstvo, aby získal runy, jedno oko vyměnil za moudrost. Bývá popisován jako starší mohutný vysoký jednooký muž. I jemu byly v dávných dobách přinášeny lidské oběti. Mezi jeho rostliny patří jasan, jmelí, dub, laskavec, styrač a jilm.
Mezi jeho atributy patří oštěp Gungnir, který nikdy nemine cíl a má na hrotu runy zaručující právo. Jím vykonal první vraždu, která spustila válku s Vany. Dále to je kouzelný prsten Draupni a osminohý kůň Sleipni. Jeho dnem je středa.
Shromažďuje bojovníky ochotné bojovat s ním při ragnaröku a žít ve Valhalle. To umožňuje buď padnutí v bitvě nebo rituální poranění kopím, tzv. Ódinovo znamení. Jeho trůn Hlidskjalf stojí ve Valaskjalfu, což je jedna ze síní Ásgardu, z něhož je vidět do všech devíti světů. Jako vůdce armády mrtvých válečníků způsobuje noční bouře.
Ódinova jména
Podle vlastností:
  • Alfödr (Otec veškerenstva)
  • Báleyg (S ohnivýma očima)
  • Bileyg (Slabozraký)
  • Blindi (Slepý)
  • Bölverk (Zlo konající)
  • Farmagud
  • Gagnrád
  • Gautatýr
  • Göndli (Ten s kouzly)
  • Grímni (Ten s kápí, Maskovaný)
  • Hanhagud (Bůh viselců)
  • Haptagud (Bůh zajatců)
  • Hár (Vysoký, Slepý)
  • Herjan (Pán vojenských zástupů)
  • Hjálmberi (Ten s helmou)
  • Hnikar (Vznětlivec)
  • Hropt
  • Hroptatýr
  • Jalk (Zbavený síly)
  • Kjalar (Jedlík)
  • Sídhött (S dlouhou kápí)
  • Sigfödr (Otec vítězství)
  • Sigtýr
  • Svipal (Vrtošivý)
  • Thund
  • Váfud (Vítr)
  • Valfödr (Otec zabitých)
  • Veratýr (Bůh lidí)
  • Vidur (Ničitel)
  • Ygg (Strach)
Podle zápisu:
  • Odin
  • Odinn
  • Othin
  • Wodan
  • Wothan
  • Wuodan
  • Wuothan



Opět jedu pryč.

22. července 2007 v 10:19 | Míša |  Úvodní slovo a jiná sdělení pro vás
Možná si řeknete, že jsem hrozná, ale zase na poměrně dlouho odjíždím, tak se nezlobte a čekejte :,)
Tedy pro upřesnění, odjíždím někdy během týdně, jak to vyjde, a bohužel se pak vrátím jen na pár dní a odjedu do Itálie, takže nevím, jak to bude s články.
Míša