Krysař z Franchville

19. března 2007 v 23:20 | Míša |  Krysaři

Krysař z Franchville

Anglie

Newtown, dříve nazvaný Franchville, je malé klidné město při Solentském pobřeží. Bylo klidné jako vždy, když se ozval hlasitý šramot. Co stálo za tím hlukem? Krysy! Místo jimi bylo tak zamořené, že téměř nemělo cenu tu žít. Nebyla jediná stodola, sklad nebo kredenc, kam by se krysy nedostaly.
Stále se od někudy ozývalo ječení, že jste neslyšeli vlastního slova, všichni utíkali a jen vzácně se kdo dočkal poctivého spánku po celou noc! Nevadilo, že se matka musí posadit a hlídat kolébku. Přes chodbu přeběhla velká ošklivá krysa, matka uchopila své dítě a se zlým výrazem v obličeji utekla.
Proč lidé nepřivezli do města kočky? Ano, oni je přivezli a šlo o poctivý vytrvalý boj, jenže nakonec bylo krys více a kočičky pravidelně utíkaly z bojového pole.
Myslím, že si říkáte, proč krysy neotrávili, že? Nuže, oni jich otrávili docela dost, jenže krysy se dál množily.
Krysaři! Proč tam nebyl krysař, který by skusil své štěstí? Ať dělali, co mohli, kočky nebo jed, teriéři nebo pasti, zdálo se tam být více krys než kdy předtím.
Starosta a městská rada byli s nápady v koncích. Jednoho dne seděli na radnici, když vešel městský kostelník. "Promiňte, pánové," říkal "je tu velmi divný chlapík, co přišel do města. Nevím, co si o něm mám myslet."
"Řekněte mu, ať jde dovnitř," řekl starosta a muž vkráčel.
Divný chlapík, vážně, nebyla snad žádná barva duhy, kterou byste nenašli na jeho oblečení. Byl vysoký, štíhlý a měl horlivý pronikavý zrak. "Jsem volaný krysař," začal. "A prosím, kolik jste mi ochotni zaplatit, když se zbavím všech krysy ve Franchville?"
Jakkoli se lidé obávali krys, báli se víc o své peníze, a tak se handrkovali a handrkovali. Ale krysař nebyl muž stojící o nesmysly, a tak se dohodli na zaplacení 50-ti Pounds (to v té době znamenalo mnoho peněz) poté, co nebude ve Franchville pištět či cupitat jediná krysa.
Krysař vyšel ven z radnice, a jak tak kráčel, přiložil si ke rtům píšťalu a pronikavý ostrý nápěv zněl průjezdovými ulicemi a domy. Z každé díry se sbíhaly krysy. Byli tam mladé i staré, malé a velké. Mačkaly se krysaři k patám, jak procházel ulicemi. Krysař vždy po padesáti yardech zastavil, aby dal čas mladým, co nedokázali držet krok se starší a silnější krysami.
Šel nahoru po Silver Street a dolů po Gold Street. Na konci Gold Street je přístav. A jak šel podél, pomalu a vážně, měšťané, shromáždění u dveří a oken, k němu volali mnoho požehnání.
Pokud jde o dostání se k němu blíž, bylo tam mnoho krys. V té chvíli přistoupil k vodnímu okraji, kde vlezl do lodě, ale bez krys. Když dorazil nad hlubokou vodu, celou dobu hrál a krysy ho následovaly, cákající, brouzdající a vesele kývající ocasy. Hrál dál a dál, dokud nepřišel odliv a krysy se neponořily hloubš a hloubš do slizkého bahna přístavu, dokud všechny nebyly mrtvé a udušené.
Přišel příliv a krysař se vrátil na pevninu, ale již nebyl následován krysami. Obyvatelé se radovali a zněly kostelní zvony. Ale když krysař kráčel po břehu, byl slyšet jen jediný křik, starosta, rada i měšťané obecně začali mumlat, smát se a třást hlavami.
Říkali, že městská pokladna byla nedávno velice vyprázdněna, a kde tedy mají vzít 50 pounds? Navíc to byla taková snadná práce! Jen dostat krysy k lodi a hrát na píšťalu! Že by to starosta mohl udělat také, jen kdyby ho to napadlo.
Tak starosta nakonec řekl: "Poslouchejte, dobrý muži, vidíte, jak chudí lidé jsme. Jak vám můžeme zaplatit 50 pounds? Nestačilo by vám dvacet? Je to dostatečný plat za vaše služby."
"50 pounds je to, kolik chci," řekl brzy krysař, "a kdybych byl tebou, zaplatit bych to rychle, protože já mohu pískat na píšťalu mnoho druhů melodií a mohou někdy objevit cestu i k lidem."
"Jak nám můžš hrozit ty tuláku?!" ječel starosta a zároveň pokukoval po radě. " Krysy jsou všechny mrtvé a utopené," mumlal; "co můžete udělat horšího, dobrý muži?" a s tímto se obrátil na patě.
"Velmi mnoho," řekl krysař a mírně se usmíval. S tím položil svou píšťalu opět ke rtům, melodie byla radostná a rezonantní, plná šťastného smíchu a veselé hry. A jak šel dolů po ulici, starší lidé ho zesměšňovali, ale z tříd a dětských pokojů, ze školky a dílny, vyběhly děti a s velkou radostí a výkřiky následovaly vesele krysařovo volání. Tančily a smály se. Tlačenice se pohybovala nahoru po Gold Street a dolů přes Silver Street a ze Silver Street do chladného zeleného lesa plného starých dubů a buků. Mezi duby, kde byste možná zachytili záblesky mnoha barevných kabátků. Možná, že byste mohli slyšet smích dětí přerušovaný, vadnoucí a doznívající tím, jak byli hloubš a hloubš v lese...
Po celou dobu to starší lidé sledovali a čekali. Už krysaře nezesměšňovali. A ač se dívali a čekali jak jen mohli, nespatřili již více krysaře. Nebyly nikdy jejich srdce potěšeny dětskými hlasy zaznívajícími mezi starověkými duby v lese.
  • Zdroj: Joseph Jacobs, More English Fairy Tales (New York and London: G. P. Putnam's Sons, n.d.), stránky 1 - 6. Poprvé publikovalo 1894.
  • Jacobs nazývá tento příběh jednoduše " krysař."
  • Jacobsův zdroj: Abraham Elder, Tales and Legends of the Isle of Wight (London, 1839), stránky 157 - 164).

ZDROJE:
Překlad - Můj vlastní ©
Obrázek - google.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama